Pokud chcete vidět mapu a vyznačenou naši cestu, tak TADY.

Odlet letadla z Prahy je v 7.15 ráno,   mezipřistání v Berlíně v 8.15 hod, odlet do Newark v NJ je 9.20. Přistání v NJ  je naplánováno na 12.30 místního času. U nás v Praze je o 6 hodin více. ( časový posun ). Newark v NY to je letiště vzdálené asi 30km od centra New Yorku (NY). a NJ jsou zkratky obvyklé ve státech pro označení jednotlivých států. V tomto případě New Jersey. Zde by mělo být připraveno auto pro 4 osoby naší posádky od společnosti DOLLAR rent a car.
Pod osvicenim nekterych slov sa ukryvaji nase fotky. Staci kliknout.
Představení posádky: Dvě dvojice, podobné si  inicálami : J+M a  JM.   Muži již století půl slavili a  oporou budou na souši. Ženy naše o ponorku starati se budou. Hezké  tvářičky dvě s energií neutuchající.

odjezd z Pardubice 3.15 /Mich mel reci, ze je 4 hodiny cas/
odlet z Prahy Ruzyne 7.15
prisli jsme na novy terminal 2, Opravdu krasny a letadlo malinke, vrtulove, vse naprosto v poho. Zrovna je MS ve fotbale a tak si rikame, jestli s nami leti nejaci teroriste.
v Berline po hodinovem zpozdeni jsem sedli do poloprazdneho letadla Boeing 757. Meli sme tri sedadla pro sebe takze parada.
bezalkoholni let, americka spolecnost Continental nepodava alkohol, to znamena ani pivo. jeste ze jsem byli vybaveni slivovici.
Mluvi jen anglicky, mrchy cesky nechteji nebo neumi mluvit
pristani perfekt, ale na terminalu 475, zadny numraj, jak na venkove,
12/6 visuta nadzemni adrqaha nas donesla az do rent car - dollars, problemy, mensi auto, neuznany ridicak mladsi 15 let /na ridicaky starsi 10 let tu uz nemaji vzory/, Musi ridit J1, ten ale nema kreditku. Problem. Cernoska, ktera to s nami sepisuje  lomi rukama. Po porade se sefem pristupuje na kompromis, ridic ja, kreditka J2. Ukazuje nam auto a diva se na nase zavazadla. S usmevem nam ukazuje vetsi auta a chce, abychom si priplatili vetsi.Po oznameni ceny konstatujeme, ze do maleho se vejdeme.Po postupnem prerovnavani, preskupovani a dalsich nutnych upravach vsech zavazadel se podarilo zadni prostor auta absolutne zaplnit. Kdyz odjizdime z pujcovny, cernoska nam mava a drzi pesticky i u nohou a vola cosi anglicky s pranim stastne cesty. J2 se moc libila. Po hodine uspesne odjizdime.
mame cas , jedeme do Liberty State Park, to je na strane New Yersey a koukame se pres Hudsonuv zaliv a pres ostrov se sochou svobody na Manhaten. Vlaje zde 13 americkych vlajek, vidime zada sochy Svobody, fotime panoramata Brooklynu,  Manhatenu, super, kolem hezky travnicek, ale o kousek dal jsou uz neudrzovane baziny New Yersey.  Podzemnim tunelem prejizdime Hudson river a odjizdime se ubytovat do Ymci, pokoj je 3x1,5m a postele nadsebou. Drobna vecere primo v hotelovem bufetu..Rano skoro stejna snidane.Vecer projizdka po vecernim
Manhatnu, projizdime jeste za svetla, vse je vysoke, spinave, ale zvlastni atmosfera, kterou nasavame, kdyz sedime na lavicce a snazime se ji pochopit, nejvetsi dojem dira po dvojcatech, clovek tady zacina premysle ne o tom co vidi, ale o sobe.
 Ale policajti bdi, daji nam pokutu behem naseho ubytovavani ve vysi 95 dolar, vsichni mlci, obzvlast michalec to nemuze skousnout a hned deli pokutu na 1/4, aby nebyla tak vysoka.  Vecer se prochazime po Time square, spousta neonu a svetel, Jana s mistnim kvartetem hraje na trubku indianskou pisen lasky, koukame na barevne osviceny  Empire state Building. Amerika je vsude kolem nas.  Jsme unaveni a casovy posun dela svoje, jdeme spat.
13. 6. vstavame v 6 hodin mistniho casu, snidame slaninu, vejce, brambory a sandwich - vse za 10 dolars pro dva. Spokojenost. Parking naseho auta je obrovskym  problemem a jsme vsichni stastni, kdyz rano nenajdeme pokutu za steraci, Vyjizdime zaplatit vcerejsi pokutu, ale fronta 30 lidi nas odrazuje. Parkujeme totiz asi 20metru od Wall street a kazde 2 min stani stoji dollar. Utikame zpatky s tim, ze se pokusime  zaplatit  pres internet. Nejde nam to.  Projizdime Manhaten, fotime oba mosty pres East river, Manhatensky most pozname ze nema kamenne pilire, male obchudky  na zaplnene ulici China Town, Little Italy, mame problemy s parkovanim, N.Y se nam libi vic nez vcera, ale mistni tulaky uz take registrujeme.Tenhle cernoch pred kostelem se nam libil. Odjizdime autem na vylet do Jericha na Long Island. Projizdime kolem maleho hrbitova. Mame hlad a tak se posilujeme za slusny peniz - 10 dolars - kuretem, ze ktereho se najedi vsichni. Vydavame se na plaz  Atlantiku, mijime domy bohacu, golfova hriste a krasne parky. Na plazi nachazime zamilovane a rozvasnene asi 30cm velke rejnoky,
plavky nemame a tak odjizdime, snazime se projet Bronx, cernych dost, ale Bronx to neni. Koncime na silnici podel  Central Parku v zacpe a pocitame ulice smerem k nasi Ymce. Snad jsme zaparkovali spravne, tukame na drevo. K veceri je Jagermaister.
Vyrazime do centra.
Nocni Time Square perferkt, Broadway atd sviti reklamami. Jana  na nocni  Time Square hraje na trubku s mistnim kvartetem Indianskou pisen lasky. Tohle je NY. Mumraj lidi vsech ras neuticha ani ve dve hodiny po pulnoci.  Pomalu se vracime domu.
14/6  Rano odjizdime na Bronx, kde nakoupime zasoby potravin v samosce jen se cernochy. J2 foti hezkeho mladika, cernocha. Ten se podivuje, ze ho poznali a prinasi jim svuj plakat. Je to mistni (USA) hvezda pop music. Jedeme kolem obrovskeho stadionu Yankees a pres velikansky most mazeme smer Niagara. Jedeme krajinou,  ktera se podoba nasi.
Niagara proti predpokladu neni 390, ale 720 km, takze prijizdime k vodopadum v 19.30 hod a jdeme na vecerni a nocni prohlidku. Jeste stihneme za svetla par fotek , obihame vodopady ze vsech stran.a kolem nas husta trist a mlha z padajici vody. Ze na sebe musime kricet, abychom se slyseli, nemusim pripominat. v 9 hod zacina svetelna show, kdy z kanadske strany osviti vodopady barevnymi reflektory a zmenou barev barvi vodu od cervene po modrou do uchvatnych scenerii.
Odmitame hotel za 90$, protoze jsme videli pred prijezdem na vodopady ubytovani za 20$. Misto abychom se vratili, pokracujeme a jedeme hledat dal .
Koncime k ranu marnym hledanim a radeji celou noc jedem.

15/6  Znacne nevyspali  pokracujeme v ceste cely den az do Chicaga. Tohle uz nesmime nikdy udelat a jsme radi ze se nic nestalo. Prijezd ve 14:30, tady je ale o hodinu mene, tak setrime cas.( jsme v dalsim casovem pasmu. Amerika ma tri.)
Chicago - Dobra jidelna v knihovne, jidlo pro dva za 10$, (cina , resp. pizza, parkovani za 12$ bez sance bezplatneho parkingu). Nesrovnatelne hezci architektura a cistejsi nez v N.Y. Burza pro verejnost bohuzel zavrena, jedeme dal. Za mestem silena kolona a 30km jedeme 2hod. Sjizdime z dalnice a pokousime se ubytovat. Cena ve Western Best opravdu best, za vsechny 78$. Nefunguje bazen ani Internet a tak to nechavame konum.Vsude inzeruji volny internet v hotelu. Musite ale mit  svuj notebook.

16/6  Rano obrovska snidane (protoze je v cene) a odjizdime, abychom cely den hladoveli. Vyrazime na dlouhy prejezd az do Sioux Falls (820km). Indianske uzemi s vodopady je uz mnohem pristupnejsi, nez pred deseti lety, kolem jsou asfaltové chodnicky a vse je hezky upraveno. Zrovna probihaji lidove indianske slavnosti a je tu kolem dokola asi 30 stanku. Nas ale zajima Tipi, ve kterem sedi stary indian u vyhasleho ohne. Rad se s nami dava do reci a dlouze vypravi o zpusobu zivota ve stanech a starych zvycich indianu. Lezeme na vyhlidku a divame se na cele uzemi Siouxskych vodopadu. Neni to Niagara, ale jsou pekne. Zuzanka (navigace) funguje, ted sedime sjeti z dalnice ve verejne knihovne, kterou Zuzi nasla bez problemu  a pokracujeme dal, protoze nam konci povoleny cas na PC. Vetsinou je to jen 15-45 min. Je vedro, 35C a klimca je v aute k nezaplaceni.
Pokracujenme dal na Sioux City ubytovani v motelu pro trackery, nakoupili jsme darecky a prezili jsme storm s tajfunem.Kolem nas se vytvarely vzdusne viry a misty byla viditelnost mensi jak 100m.  Slo to ale nekde pobliz, takze jsme to prave nevideli. Vecer v televizi jsme videli, jak to radilo vsude kolem.

17/6  Pokracujeme v prejezdu na zapad do Redwoodu, kde prespavame opet v levnem motelu.. K veceri je krvavy steak od mistni korpulentni barmanky. Chlapi u dreveneho stolu se s nami davaji do reci. Sami fousati motorkari tak kolem padesatky. "cech tu jednou byl. Prevrhnul mi motorku na zadni" smeje se jeden z nich. Barmanka pridala dve piva zdarma, zaplatili jsme steak po deseti za jeden a jdeme spat. Spani je levne a slusne, casovy posun je proti nam jiz 8 hodin.( dalsi casove pasmo )

18/6 Jedeme dal a na ceste je Mitchell a zde  kukuricny palac, barak oblozeny kukurici od shora dolu.J+M usedaji k indianovi na lavicku.Podle prospektu jsme vyhledali obchodni dum Wal drug store, kde ma byt podle tradice uz asi 100 let kafe za 5 centu. Je to pravda. Pijeme kafe a okounime co k tomu. Nic. Je to drahe. Jana by chtela uvazat kone pred lokal. Pokracujeme do prvniho narodniho  parku BadLand, to je mesicni krajina, uz znacne jina a pripominajici zabery z filmu. Jmeno dostala od indianu. Vyjizdime klikatou silnici vzhuru a otevira se pred nami cele mesto plne spicatych kopcu. Tady zakupujeme prukazku do vsech narodnich parku za 50dol. pro cele auto.

19/6 Rano pokracujeme,  cestou prohlizime zlatokopecke mestecko, Je za ohradou a vybira se vstupne. Zustavame za branou. Na ceste jsme  vsak potkali dalsi opustene zlatokopecke mestecko kam nikdo nechodi a vse je opravdu puvodni. Take se nevybira vstupne. Hezke a autenticke. Za deset let zde bude uz jen hromada trouchnivych prken. Prijizdime k Rushmoore s prezidenty vytesanymi do skaly. Znacny rozdil, nez pred lety. Ted je tu spousty betonovych ploch a amfiteatr. Vyhlidka velka 50x100m, zkratka podivana pro lidi. Pouhy nos je 6 metru dlouhy. To ma malokdo.Vstupne je 8dol, ale protoze parkujeme na silnici asi 1km za, muzeme vstoupit zdarma. Indiana s konem vidime jen z dalky stoji to 20$ a to se nam zda trochu moc. Portret indianskeho nacelnika si objednali indiani jako protivahu k predstavitelum bilych. Nacelnik šílený kun, Crazy Horse byl posledni, kdo hajil prava indianu na tomto uzemi. Odjizdime uz krajinou plnou lesu, na rozdil od Badlandu, kde nerostla ani trava a zem byla vyprahla a kamenita. Cestou se stavujeme u vetesnika s dlouhymi vlasy a krasnym kloboukem. Jak by byl z filmu. Ma tam miliony starych rezavych veci, ale taky stary benzinovy stojan z pumpy na route 66. Na stojanu je napis  NENI NA PRODEJ.  Kupujeme stare rezate znacky z aut a jedeme dal.  Dalsi zastavka je u stanku s polodrahokami, a kamenim vseho druhu. I vykopane kusy prirodniho skla o velikosti lidske hlavy.   Pokracujeme do Deadwoodu,  mesto kasin a heren. Obstarozni damy hrnou penize do automatu o sto sest. Mestecko je krasne upravene, v poledne zneji zvony a jsou tu krasne obchudky. Ubytovani nad 160 dol za noc.  Jedeme na Devil Tower,   kamenny utvar vyrustajici ze zeme do vyse 300m.Kdyz stojime u silnice, asi 0,5km od monumentu,  zastavuje u nas vlasaty a fousaty motorkar i se svym strojem, cosi brebenti, az poznavame z jeho anglictiny, ze dnes je svatek veze a je vstupne zdarma. Jedeme tedy az k dabelske vezi.  Zblizka si prohlizime drapance na vezi od obrovskeho medveda.(podle povesti se na  vrcholu veze schovavali pred medvedy  indianky s detmi)
V 18,30 hod prijizdime do mestecka  Cody a protoze prave zacina rodeo, nevahame ani chvilku a za16 na osobu jdeme. Neskutecne a neuveritelne. Kroceni divokych konu, byku velkych jak stodola, atd. Na preplnene tribune atmosfera jak na rodeu. To musite zazit. Kdo nebyl, at urcite jde, pokud bude mit prilezitost. Pozde v noci nachazime ubytovani v kempu pod stanem primo v Cody. V Cody jsme se ubytovali s indiany v jednom campu, nic jsme jim neukradli. HA HA HA. Odjizdime, kdyz vsichni indiani jeste spi.

20/6  Rano odjizdime do Yellowstone parku a hned na uvitanou vidime nejvetsi gejzir Faithful, ktery po chvili zacina chrlit teplou a smradlavou vodu do vyse 30m  po dobu 3-5 min. Pak si dal pauzu na 1hod 30 min. Nasleduje prochazka po siricitem udoli mezi dalsimi mensimi gejziry, Jderme okruzni trasou a na  vyhlidky. Kolem nas indianske uzemi ze ktereho stoupa dym, para a tryskaji vetsi, nebo mensi vodotrysky. Chodime kolem barevnych jezirek s pruzracnou vodou, trochu mrholi a na brehu reky pozorujem bizona, jak si drhne zimni srst o strom. Pohled na celou oblast je uchvatny. Mistni rangers vse objizdeji na kole a upozornuji navstevniky, kdy ktery gejzir bude strikat. Prochazka dost rychlou chuzi  trva  asi 2 hod. Zahledli jsme male stado bizonu pri ceste do Salt Lake City. Mesto  projizdime, jedeme do stredu a zastavujeme u jejich opravovaneho Capitolu a nakupujeme drobne darky indianskych motivu v inf. centru. Bez Zuzanky a s pomoci dvou chodcu nachazime knihovnu. Je na malen namesticku s bizonem, ktery pripomina souziti mistnich s Mormony. Pokracujeme do Narodniho parku Arches, kam prijizdime o pate vecer a jdeme na prohlidku windows a dalsich utvaru z cerveneho kamene. zapadajici slunce kresli stiny jednech skal na druhe a vypada to moc pekne. Vracime se z parku az vecer po osme a hledame ubytovani v mestecku Moab. Vse stoji vice jak 60$ pro 2 osoby, takze jedina volba je camp. Ten nachazime jiz v absolutni tme a bez personalu. WC a sprchy funguji, jen musim sedet u nabijejici se baterky do fotaku na WC a hlidat ji.
21.6. Rano odjizdime v 7.00 a ani ted na nas nikdo nechce platit za camp. Usetrili jsme tak 30$ za vsechny. Do blizkeho NP Canyonsland je to kolem 20mil. Jedeme tam pres vyhled na Dead Horse Point. Neni to NP, ale SP a tak platime za auto 7$. Scenerie je opravdu pekna, porizujeme nekolik foto, temne rudy  kamen tady vystridal bily  a uz jsme zase uplne nekde jinde. Skoda ze se musi prejizdet tak velke vzdalenosti. Amerika je proste Velka zeme.  Dal jedem  na Grand View Point, kde se  reka Colorado steka s Green River.Tady uz vidime predzvest obrovskeho kanonu, ktery reka Colorado bude vytvaret o nejakou stovku kilometru dal.  Cestou nam dochazi  benzin a pumpa 2km od chcipleho auta. Pomaha nam tracker, bereme lahev od Coly a JH odjizdi do mestecka plnit lahev benzinem. Zdrzeni jen pul hodky a pokracujeme v ceste. Sedime v  knihovne a je tady 14.00 hod tj. u vas 22.00. Je vedro, zatim jsme zmokli jen v aute.
Dojeli jsme do Cedar City, stavujeme se na jidlo v mexicke restauraci, jime fazole, ryzi a tortelinu s masem. Odjizdime do BryceCanyon  N. P., v 18.30 zaciname okruh
 Libilo se nam to, nadherne jehly, ktere slunce osvecuje jak  vecerni obrazy. Na rozlehlem uzemi je tisice vysokych vezi a nejroztodivnejsich spicek.Tady jsou v souboru PPS. To vse v obrovskem kanonu. My jsme nahore na hrane kanonu ve vysce 2700m nad morem. Vsude spousta kempu zdarma s vodou a WC, bez sprch, to neni nic pro nas, mame strach ze tady bude v noci zima. Jana chce teplou sprchu a tak sjizdime do kempu pod parkem .Ten je ve vysce 2500m, park byl  jeste o 200m vyse. za 30$ mame vsichni nocleh a sprchu a na stesti nachazime venkovni vyhrivany bazenek s virivkou, tak se do 22hod zbrachame ve vode, pak nas zenou ven a zaviraji bazenek. Mame najeto 4000 mil a je rano.
22.6. v 7.30hod odjezd smer narodni park Zion cca 65 km. V Zionu jedeme mistnim autobusem zdarma po okruhu kanonem. Vysoke skaly kolem nas jsou vhodne pro navstevu parku rodici s detmi, pro nas je to jen oddychovka bez vetsiho dojmu. Odjizdime smer Las Vegas cca 260km a ted piseme tuto zpravu ve velke knihovne ve meste St. George. Diky navigaci prijizdime az pred vchod ke knihovne, neumime si predstavit, jak bychom ji jinak hledali. Cestou se snazime nalezt alespon kousek zname route sixtysix. Obcas bloudime, ale smerovky nas vcas navedou.

J2 foti kamiony, ktere nas predjizdeji. Tato fotka se mu podarila. Prijizdime do Las Vegas kolem treti odpoledne.  Kolem LV roste hodne kaktusu Joshua tree a zacinaji i mensi kaktusy. Na internetu jsme si zamluvili ubytovani primo ve meste za 26$ pro dva. Ubytovani bezne podle nasich predstav, dokonce ma venkovni bazenek. Kolem teplota 43 stupnu C, silene vedro. Po sprse vyrazime do mesta, bydlime asi 100m od Downtownu, coz je zastresena trida. Cela ulice Strip meri asi 6km a je od zacatku do konce osvicena neskutecnymi neony. Atrakce celeho sveta jsou tu v malem. My jsme na jejim severnim konci, kde nic neni. Vetsina atrakci, jako je socha svobody, Eifelovka nebo zpivajici fontana je umistena na jejim jiznim konci. Od nas bud pesky jako soumar se vlecici  J+M nebo autobusem za 2$ JM. JM se zastavili v restauraci. kde za 7$ mohli jist a pit, co chteli. Nez jsme ji nasli, trvalo nam to poradnou chvili a nachodili jsme  vic jak 5 km. J+M prochazi pesky celou tridu a hlavne J je hotov z umorneho nocniho vedra. Prichazime do hotelu pred treti rano a mame toho vsichni dost. Nekteri jsou prezrani, nekteri ucabrtani a vsichni plni dojmu. Navrat do hotelu tmavou ulickou kolem party cernochu nebyl nijak prijemny.
23.6. Po ranim plavani odjizdime v 9:30 hod smer sequoya. Zuzanka hlasi , abychom jeli dlouhou cestou. Poprve ji neposlouchame a to nam patri. Tvrdohlave stojime na svem a jedeme pres mrtve udoli. Ve 12:30 tam je ve stinu 49,5 stupne. Po jeho prujezdu zjistujeme, ze pred nami je hradba pohori Sierra Nevada, kterou nejsme schopni prekonat. Vzdavame navstevu velkych stromu a musime jet smer Yosemite Park. Hladovi v pul ctvrte odpoledne usedame v Big Pine pred samosku na rozpalenou lavici, kterou okamzite opoustime se spalenym pozadim a posilnujeme se hustou fazolovou polevkou s hovezim masem za 1,6$ a k tomu si davame kousek kurete s chlebem. Na vecer si kupujeme testovinovy zeleninovy salat a piti. Doposud jsme nepouzili varic, protoze jidlo v samoskach je stejne drahe  teple jidlo, jako nakoupene suroviny k jeho vytvoreni. K parku prijizdime pred sestou a otevira se pred nami obrovsky canyon 60mil dlouhy. Jezdime v nem od certa k dablu, vsude je to silene daleko a tak se na posledni vyhlidku dostavame v 8 vecer. je zde hodne vodopadu az 300m vysokych, kolem sequoye a huste lesy. Medvedi nikde. Pohled nadherny, ale zaplaceny nocnim hledanim campu. Po trech neuspesnych pokusech se ukladame ke spanku kolem 11hodiiny v noci, absolutni tma a miliony hvezd.
24.6. Rano v 8:30 odjizdime smer San Francisko, mame pred sebou asi 230 km. Kolem krasne hory a poprve po dlouhe dobe kolem urodna krajina se spoustou ovocnych stromu a dalsi zelene. V noci bylo teplo, rani myti slo kolem nas bez sprchy. Cesta pekna a ubehla rychle, 10 km pred San Franciskem zastavka na obed v 15:30. Pri odjezdu zjistujeme, ze Zuzana nefunguje, uz to pro nas neni  Zuzanka, ale problem. Zacina mensi sok z probuzeni a premyslime, co dal. Odjizdime do San Franciska a po hodine marnych snah ji ozivit a bloudeni po meste zakupujeme mapu San Rafaela a ucime se navigovat sami. Z Jany je Zuzanka a musi snaset utrapy s tim spojene. Podle mapy dojizdime k cili. Chceme totiz navstivit byvaleho atleta z Pardubic a J1 chce nostalgicky zavzpominat na sve atleticke zacatky. Zvonime na nalezene adrese, chodime okolo domu, ale nikde nikdo. Usedame do auta a snazime se po 150 ozivit Zuzanku. Zuzanka ozivla, ale navigace z map je v cudu. Kolem stojiciho auta prochazi muz se zenou a Jana okamzite poznava zname tvare z fotografii, ktere doma videla. Po uvitacim ceremonialu vyjizdime na okruzni prohlidku mestem, Mesto zahaluje husta mlha a vitr ji honi po kopcich SF. Mirime primo na plaz k Pacifiku, mame strach, ze tam budeme sami, ale neni to tak, jsou tam asi tri lidi. Mistni cedule nas varuje pred castym napadanim zraloky, ale ani to nas nektere (jen 2J) neodrazuje a vrhame se do vln. Dalsi zastavka je pristavnim mestecku pobliz SR. Potom zastavka silene sikma Lombardska ulicka, preplnena sjizdejicimi auty a plna kytek. Projizdime hlavnimi atrakcemi mesta kolem kabelove tramvaje, rybarskeho mola znacne zkomercionalizovaneho stankari vyjizdime nescetnymi kopci SF k viktorianskym domum, kde zkousime na nejstmejsim miste parkovat kolmo k chodniku jako ostatni a zda se nam, ze se auto zacne kutalet ze svahu dolu. Odjizdime do San Rafael, kde mezi domy potkavame srnu s kolouskem a pri prijezdu domu nam cestu zkrizi mezi domy myval, ktery nam brani v dalsi ceste a hledi nam z oka do oka. Pro nas je neuveritelne, ze primo ve meste ziji lide spolecne s volne zijicimi sousedy zvireciho sveta. Pohled na prirodu kolem domu je jako z pohadky. Divame se na okoli domu v San Rafael. Nahlizime pod poklicku zivota Americana a dovidame se od naseho hostitele veci, ktere se v pruvodci nenajdou. Stravime prijemny vecer s prijemnymi lidmi u pizzy a unaveni jdeme o pulnoci spat.
25.6. Budicek v 7:00 a pouze 1J odchazi na plavani do bazenu a ostatni setri sily na 8hod prejezd do LA. Po dobre snidani odjizdime, ve meste jeste jednou projizdime  Lombardskou ulicku a parkujeme pobliz more.Tohle je pohled na Lombardskou ulicku naproti z kopce. Vychazka na molo 39 s jednim lvounem 2J videl ocas J1 nevidel ani ten. Prochazime pruvodem demonstrujicim za stejna prava pristehovalcu, ktery nam v dalsich dvou hodinach  blokuje odjezd z mesta. Celou cestu podel pobrezi lemuje husta mlha, takze breh a ocean je videt jen sporadicky, pobrezi je syrove a hrozive. Projizdime mestecko Carmen, je hezky upravene, ale cenove nedostupne. K veceru asi 80 mil od LA za mestem Santa Lucia hledame ubytovani, nachazime az 4. volny kemp. (Opet nocni rozbalovani stanu a bagluu).
26.6. Dojizdime do Los Angeles v 13:00, prvni zastavka plaz Santa Monica, velke vlny a hodinove koupani v chladne vode, teplejsi nez v SF. Prejizdime do LA a projizdime ulicemi Baverly Hills, Rodeo Drive a koncime v Hollywoodu u Cinskeho divadla.Na betonu je presne dnesni datum, ale o 53 roku vice. Me je 53 a na napise je take rok 53. To jsou veci. Dvouhodinova vychazka po chodniku hvezd a otiscich bot a rukou slavnych hercu u Cinskeho divadla. Koncime u MC Donalda na zeleninovem salatu s kuretem, hranolkach a zmrzline. To uz je tma a odjizdime smer San Diego a hledame opet ubytovani. Zuzana je mimo hru a tak trochu patrame vlastnimi silami, vse je ukrutne drahe a tak asi napoctvrte nachazime opet ubytovani v kempu, rono zjistujeme , ze pro vsechny 4 za 25$.
27.6. Odjizdime do San Diega (asi 70 mil), mesto je tak rozlehle, ze nenachazime Downtown, tak pokracujeme dal smer uplne blbe, ale do teto knihovny. Tu jsme nasli docela snadno. Nase pristi zastavka mexicka hranice se vsim, co k ni patri.
Potkavame prvni kaktusy saquaro, jsou opravdu vysoke 6m a je jich tu cely les. Objevujeme jeste dalsi druhy kaktusu, nektere kvetou. Krizek u cesty upozornuje, ze i tady se nehody stavaji.Cestou kolem nas zatazeno a vzdusne pisecne viry az konecne i nas stihne bourka s destem, trva 3min. Je zatazeno a tma, jedeme pres San Diego, Tuscone do Nogales, vsude tma i kdyz je teprve 7 hod a pesky jdeme pres hranice. Neporadek a ceny mnohem vyssi, nez jsme predpokladali. Obcerstveni polevka a mexicka specialita pro vsechny za 22$. Kupujeme zlatou Tequilu s cervem  za 16$ a mirime zpet za hranici. Nedaleko za ni nachazime motel a jdeme spat. Nekteri jeste pred tim zkusi bazen.
28.6. Rano vstavame po 7hod, okukujeme, jestli nebude snidane v cene ... neni. Tak jedeme hledat Wall Markt, nachazime ho az po 90km za Tusconem, nakupujeme a cpeme se kolaci a teplou sekanou v medu. Vynachali jsme organ Pipe National Park, protoze vsude okolo je stejnych kaktusu spousta a cesta by byla mnohem delsi a horsi kvality. Projeli jsme Phoenix a videli obrovskou sportovni halu ve meste, vsude se stavi silnice a nadjezdy s najezdy na dalnice. Odjizdime smer Flagstaff, nyni zde sedime v knihovne a vydavase na Route 66 a pak smer Grand Canyon. To musime dnes stihnout. Prijizdime do male vesnice pri Route 66 Ash Fork. Route 66 je zde neudrzovana a spinava, obyvatelstvo nic moc. Ubytovavame se v lacinem hotelu za 25$ pro dva.V  restauracce take znacne zasle, sedime spolu s americkymi duchodci na dovolene, kteri evidentne vzpominaji na starou slavu route sixtysix. Jsme tady.
29.6. V 7:00 odjizdime bez snidane do Grand Canyonu, v 9:30 se 1J vydava s Janou do Grand Canyonu, 2J s midlinou odjizdi na konec vychazkove zony autobusu a odtud jde pesky zpet k autu. Ma na to 6 hodin do prvniho casoveho limitu. planovaneho srazu s druhou skupinou.
Skupina 1J se vydava na sestup do nitra kanonu. Cesta do Indians Garden trva 4 hodiny. Cestou potkavame u jedne ze zastavek zenu, ktera zkolabovala. Zanedlouho pro ni prileta vrtulnik. Skoda ze jsme nezustali. -neni nam jasne, kde mohl pristat.  To vse zdokumentovano na videu i s teplomerem ukazujicim 38 stupnu Celsia ve stinu. Pri odpocinku v Indians garden  s nami hovori rangers a rika - jeden den tam i zpet neni mozne jit. Dost unaveni jsme zhodnotili stav svych sil a vydavame se pouze na Plato point. jeste dalsi hodinu a pul. Nadherny pohled na reku Colorado nam byl odmenou a stalo to za to. Cestou dolu ani se shora totiz Reka neni dobre videt. Zpatecni cesta je umorna ale za lepsiho pocasi - teplota kolem 37 stupnu. Cestou zpatky uz vyhledavame zastavku, kde je pramen vody. Po cele ceste do kanonu jsou pouze dve.V Indians garden kratka zastavka a pak si oplachujeme nohy v potucku. Nadherne osvezeni, ale musime pospichat. Za dalsi a dalsi zakrutou ne a ne se objevit konec. Nekteri se dostali na hranu vyhlidky do kanonu s vypetim vsech sil v 19:00.(J1)  Zazitek pohledu do kanonu je neopakovatelny a pro vsechny asi nejvetsi z cele cesty. Celkove jsme usli cca 20km a prevyseni je 1 kilometr. Pozde vecer se ubytovavame v meste Camaru asi 80 mil od kanonu.
30.6. Rano v 7:40 odjizdime do Mesa Verde. Posun hodin nam dela nelad v case, posouvame se o hodinu dopredu. Vyrazime uzemim indianu kmene Navajo a navstevujeme jejich prvni stanky. Projizdime stretem hranic ctyr statu CO, UT, NM, AZ,  tomu se rika zlaty roh, cestou projizdime NP Monument Valley. Osamocene vycnelky skal zname z reklam na cigarety. I kdyz nekourime. Projizdime Cortez a prijizdime do Mesa Verde v 6 hodin vecer. Kvuli pozdni hodine nemuzeme navstivit obydli ve skalach puvodnich obyvatel ze 12. stoleti. Proto se musime spokojit jen s pohledem z protejsich skal a cele udoli asi 20 mil projizdime autem a dokumentujeme fotem i videem. Za tmy kolem devate prijizdime do kempu v parku a spime na tvrde zemi pod stanem. V noci pred reflektory naseho auta sbira kojot ze silnice prejeteho kralika.
1.7. V 8:00 hod odjizdime smer kanon De Chelly, cestou zastavka po dvou hodinach na posvatnem miste Navaju, kde se konaji kazdy rok jejich slavnosti, jmenuje se Rock Window a skutecne je tam okno ve skale. Ma to zvlastni atmosferu, je zde socha Navajce s 2. svetove valky (pocta radistum Navajo) a falesne hrajici kapela Navaju. Ve 14:00 prijizdime do Canyon De Chelly, kde jsou ve skalach rovnez obydli puvodnich indianskych obyvatel v mensim meritku nez v Mesa Verde. Kanon je uvnitr zeleny a obydlen mistnimi indiany. Nakupujeme drobne darky a v 5 hod opoustime kanon. Kanon je zase trochu jiny nez ostatni, prekvapuje nas jeho delka a krasne scenerie skal. Prijizdime opet na Route 66 tentokrat v Grants cca 80 mil od kanonu a ubytovavame se v hotylku za 20$ pozdeji vcetne taxy za 25 a se snidani za 30$.To zavinila spatna taktika domluvy ceny. Nebyl pritomen J1. Spime za zvuku klimatizace a projizadejicich vlaku dost spatne,1J to nemuze vydrzet a ve 2 hod v noci nahani recepci, aby u souseda vypnuli rvouci klimcu. Rano dohadovani o tom, co je kontinentalni snidane a ze je v cene ubytovani, nakonec podtrhuje nedobre pocity z celeho ubytovani..
2.7. Rano odjizdime v 9:30 diky casovemu posunu vstavame stejne jako jindy, ale presto pozdeji. Vyrazime smer Santa Fe a puebla a znovu hledame Route 66. Odbocek je znacenych spoustu, ale realita je jina. Protoze je vsude uzemi Navaju, kolem je velmi draho a nejsou obchody, kolem je jen ridke osidleni indiany, kteri nebydli jiz ve stanech ale v nevzhlednych domcich z plechu a karavanech. Ctyri mile pred Santa Fe zastavujeme ve Visitor Centru a piseme tuto zpravu.
ted uz piseme zpravy pouze dva, druha dvojice se stara pouze o svoji postu.
Santa Fe , nadherna puebla a uplne jina atmosfera nas nadchla. Kupujeme knizku, denik maleho indiana jak videl svuj kmen a jeho postupne utlacovani. Namesti plne umelcu a kostelu, same Mexiko. Dalsi zastavka Taos. kol 17 hodiny, stale hotylky a puebla a jedeme na most Rio Grande George Bridge. Prvni nase seznameni se rekou Rio Grande. Pekne. Po nocni prochazce nadhernym centrem, navsteva baru s zivou hudbou a vecere u cinanu. Spime v RV parku, to je pro privesy, ale nam dali dobrou cenu 22.5 pro vsechny.
3/7 rano do mestecka Pueblo, kde bylo nejstarsi pueblo v USA, protoze vstupne- nas zastupce vse za 15 dol nafotil. V 11,00hod odjezd na pisecne duny. asi 100mil.
Na Grand dunach, ktere jsou asi 5km dlouhe a 1km siroke zasazene mezi hory. Vychazka 30 min v horku a v  nesnesitelne zizni. Ha, Ha. Po nutnem vyklepani bot a ociste odjezd do Denveru. Cestou zastavka v Colorado Springs, male stare mesto s peknymi domecky a zastavka v kouzelne Zahrade Bohu. Garden of the Gods. To jsou skaly a puvodni visitor center s indianskou postou nedaleko mesta. Hezke a prijemne. To uz nas stale provazi mistni bourky a tak navecer volime jistotu a tou se stal hotel c. 8 za 70 dol pro vsechny.
4/7 po dobre snidani v cene odjezd do Denveru a nalezeni sidla firmy byvaleho atleta JR. nalezeno, ale svatek v cele USA, den nezavislosti.
Odjizdime do Skalistych hor.
Pri prijezdu do inf centra nenechavame nic nahode a zamlouvame kemp. Po prasne ceste Starych vodopadu se dostame az do nejvyse polozeneho mista silnice v celych statech, to je 3751m.n.m. Rock Cut. Krasna vychazka na jezera , kazde jine a nazvy jak z pohadky odpovidaji skutecnosti. Medvedi lake , Nymfa lake  atd. pokracujeme v  nirnem desti a foceni u jinak zbarvenych briz nez u nas. Ale i tady kovbojove rezou do kury stromu srdicka, kdyz vyznavaji lasku sve mile.
5/7 odjezd do Denveru a stareho mesta. Public Library. Nasli jsme znovu sidlo firmy, ale byvaly atlet nebyl ve firme. zanechali jsme jen kratky pozdrav a jeli jsme dal. Cestou kolem rodneho mestecka Buffalo Billa a Goodland s muzeem Vincenta Van Gogha s velkym platnem slunecnic. Vetsi nez barak. Podle prospektu z vizitor centra jsme nasli nejlevnejsi hotel za 50 pro vsechny. se snidani. Nejprve jsme se zeptali na postel pro dva - ta byla za 60, takze jsme museli vytahnout prospekt a razem byl pokoj pro vsechny za pade. Rano druhy den koupani v malem bazenku u hotelu.
6/7 odjez smer Kansas, neprilis zabavna cesta a tak podle prospektu hledame zpestreni. Vilson, hlavni mesto Ceske kolonie v Kansasu. Krasne zasly zapadakov a jedna pani nas chtela dovest za svou sestrenici, ktera mluvi cesky. Dalsi zastavka u ropne veze. Jsou jich tu roztrousenych o samote stovky. Takze foto a jet dal. Precerpat do auta to nejde, takze ani zadna kradez nebyla.
Abilene podle prospektu krasny dum se zarizenim, ale vstupne 10. pokracujeme.
Zastavka v Rock City ke ctyrem kamenum za 4 dol. Odjizdime .
Obed u cinanu v bufetu za 6 dol. Ukrutne gurmanske hody a narusene sebevedomi, protoze jsme se proti vlastni vuli hrozne prejedli. Projizdime Kansas City, mesto se nam prilis nelibi a mohutna reka Missouri dost smrdi jako blizka papirna ci co. Znovu nabirame dalsi mile a jedeme krajinou, ktera se jiz dost podoba nasi. Hodne zelene a i lesu. Prijizdime do Columbie skoro za sera. Ubytovani v hotelu zase standardne z prospektu uz bez dohadovani za 40 pro vsechy se snidani. Vecer projizdime mesteckem. V podstate univerzitnim mesteckem postavenem ve staroanglickem stilu z kamene. Dost podobne Cambridgi. 4 velke letni stadiony a kolem tri velke vsesportovni haly. Vse v okruhu 1km ctverecniho. Na hristi s atletickym ovalem a tartanem, uvnitr s umelou travou sportuje pri umelem osvetleni asi stovka lidi vsech barev pleti. Kdo chce sportovat a take studovat, ma tady exceletni prilezitost. Odjizdime s dobrym pocitem, ze americane delaji pro vzdelani opravdu hodne. Pri navratu u silnice vidime asfaltove basketove hriste obehnane pletivem, na kterem se pri umelem osvetleni  tisni asi 500 jen cernochu hrajicich kosikovou, nebo jen tak zevlujicich. Pro nas dost nesrozumitelna dobrovolna segregace a neprijemny pocit mazajici predchozi zazitky.
7/7 po dobre snidani odjezd Sant Luis a zastavujeme u mohutneho oblouku, ktery rozdeluje Ameriku na vychod a zapad. Odpocinek u paty oblouku  a po chvilce vahani kupujeme listky do vytahu na Gateway za 10 dol. Vyhlidka je hezka a stalo to za to ze 192 metru pohlizet na mesto a mohutnou Mississippi. Nekteri se jeste koupou v rece a mistni parnik se znejicim cernosskym rythm and blues nas uchvacuje. Pri navsteve v muzeu, kde jsou figuriny  naprosto podobne lidem a dokonce se pohybujici a mluvici, nas napada  , zda jeste jsou potreba muzi a zda umela inteligence nevytlaci lidstvo. Ha ha.Protoze potrebujeme ujet co nejdale smerem k Washingtonu, rychle jedeme dal. Protoze prejizdime casova pasma, a hodiny pribyvaji, mame potize s rannim vstavanim. Z novin nachazime ubytovani v mestecku Dayton zase za 45$ pro vsechny.
Stravovani: asi nejhorsi problem pro nas pro vsechny. Kolem dalnic je spousta stanic s rychlym obcerstvenim, ale na jedno brdo. Vsude same hambace, kola, hranolky a hot dogy. V kazde samoobsluze je vzdy pult s teplym jidlem. Zde byva na vyber placka s fazolemi /buritos/ nebo teple parky v rohliku. Kure za 6$ bylo nasi potravou uz nekolikrat. Najime se vsichni. V samoobsluhach se da koupit salam , syr , pastika i ovoce za stejne ceny jako doma. Ale spousta drobku a ponizujici zpusob stolovani uz nas prilis nebavi. Vsechny kolace a sladkosti jsou neuveritelne sladke a pro nas v podstate nestravitelne, jen Jana si libuje. Nejlepsi je najit tzv. Buffet, kde muzete za 6-12$ jist, dokud neprasknete. Sest je dobra cena, za 10$ uz si radsi koupime dve jidla v cine. Menu v cinske restauraci za 5$ je dobre a je toho pomerne slusna kupa. Americky se na Buffet musite doptat jako na BAFAT.
Doprava: pokud mohu posoudit situaci po deseti letech, velmi se zlepsil stav silnic a vsude na kazdem kroku se silnice buduji, nebo rekonstruuji. Bez Zuzanky jsme si na navigaci pomalu zvykli a dochazi samozrejme k vice stretum, nejenom myslenkovym, ale i nazorovym. Pro toho , kdo vi, ze na mape jej jih vzdycky dole ostatni svetove strany lehko najde, pokud si neplete levou ruku s pravou. Americane znaci silnici nejprve smerem, kterym chcete jet (napr. jih ) a potom, nektere misto na ceste a cislo silnice. Nechapu, proc se takhle neznaci silnice po celem svete. Ubylo by zbytecnych dohadu. Zuzanka svuj charakter tolik neuplatnovala pri hledani spravneho smeru. Silnice jsou budovany jako mnohoproude a pri vyjizdeni, nebo sjizdeni na jinou silnici je vzdy jeden pruh na odboceni, takze i zacatecnik nemusi mit strach. Obcas jsou placene useky, ale jedna se vzdy o castku do 5$. Cestou potkavame dost motorkaru, jezdi bez prileb a vypadaji dost v pohode. Maji silne stroje ale nejezdi rychle. Sami fousati padesatnici s vlajicimi vlasy.
Pocasi : Ackoliv jedeme stale na severovychod, pocasi se stale zlesuje a je stale tepleji. Vecer je oblacno, rano je obloha vymetena.
8/7 Po snidani v cene odjizdime smer Washington a chceme ujet co nejvice mil. Ted jsme v malem mestecku Zanesville 40 mil za Columbusem a jedeme silnici c. 70. V prubehu cesty jedeme kolem pusobiste Zane Graye, ma zde svoje museum. Prijizdime do Washingtonu ve 20.00 hod a asi hodinu jedeme nocni okruzni jizdu mestem. Mesto je velmi chatrne osvetleno a vsude je pomerne velka tma. Podle novin jsme nasli za kupony z Travelu pomerne levne ubytovani v lokalite Alexandrie, ktera je skoro uprosted mesta v Days Inn za cca 66$. Pokus o hledani levnejsi ubytovani v kempu nebo spani v prirode ztroskotal.
9/7 Rano se probouzime a v 9:30 hod pakujeme na severni strane Capitolu zdarma, to jeste nevime, ze se da vsude parkovat v nedeli snadno a bez placeni. To zjistujeme az pri cca 15km prochazce centrem mesta, kdy navstevujeme Capitol, knihovnu senatu, folklorni slavnostli u Washington monumentu, kde uz nejsou k mani listky na vstup na vyhlidku z obelisku, dale pokracujeme cestou k pamatniku prezidenta Jeffersona s prvni ustavou, odtud dalsi 3m k pamatniku Rooswelta a dalsi 3km na konec jezirka k pamatniku prezidenta Lincolna. Odtud je nadherny vyhled pres obelisk Washingtona na Capitol. Pokracujeme v pesim tazeni pres most reky Potomac k pamatniku obetem ve Vietnamu k muzeu Air and Space (muzeum kosmonautiky a letectva), Byli jsme uvnitr vesmirne stanice, ktera krouzila nekolik let vesmirem. Videli jsme rakety USA i spolecny projekt USA a CCCP.Vnitrek letadlove lode atd. Rozhodne nezapomente navstivit. V umornem vedru nasedame do auta v 17:00hod a jedeme smer Arlingtonsky hrbitov, kde je pochovan J.F.K., jeho manzelka a deti, stejne jako opodal jeho bratr R.K. Pokousime se najit route I-95 a jedno spatne sjeti zapricinilo hodinove hledani spravne dalnice. Vyjez z dalnice nebyl vyjezdem, ale najez na dalsi dalnici a to se nekolikrat opakovalo. Vysledek musi byt kazdemu jasny .Jeste stale na periferii mesta - z auta vidime nabidku buffetu, nalakani zastavujeme, ale cena 11$ nas odrazuje. Koncime opet na cine. Po nekolika neuspesnych pokusech zjistit cestu na dalnici od mistnich obyvatel (nevedi ani, ze maji za barakem dalnici) nachazime konecne znaleho cernocha a jsme hned z bryndy venku. Smerem na N.Y. (220 mil) nenachazime levnejsi hotel nez za 59,95$+tax, coz je v prepoctu cca opet 66$ jako minulou noc. Je zde ale internet zdarma a bazen, ktery stejne jako internet vyuzivame, ale snidat budem za svoje. Nakoupili jsme za cca 20$ zakladni potraviny a piti, na vylepseni jsme se nadopovali kyselymi okurkami a nanuky. Co z toho rano bude, nevime, ale noc snad prezijem.
10/7 Prijizdime do NY, ubytovani v YMCE a jedeme vratit auto. Vse probehlo hladce a vyrazime do ulic.
po 4 milich prichazime k Empire state buildingu, vstup 16$ a jsme nahore. Vyhlidka perfekt az na to, ze je opar a smog, a nejenom to, kolem nas je krasnych 30 stup ve stinu. Zabradli a cela vyhlidka se chveje projizdejicimi auty. Vsichni se povinne foti a dvojice JM si naaranzovane fotky  kupuje. 25$ i CD a na nem fotky NY bez oparu.
Dole bufet, ale jen do 11,00AM, potom nutne kupovat kazdou Libru  vahy za 7$, to se nam zda drahe a tak radeji hladovime. Prochazime 5. ave s obchody, kupujeme drobnosti a dochazime az na Madison square park, v noci utrmaceni kupujeme prukazku na autobus na 12 jizd za 10$. Po osprchovani znovu do ulic, tentokrate blizky bar, zivy jazz a pivo za 4$ Budweiser. Spanek kol 1 hodiny nocni.
11/7 rano 9,30 central park a John Lennon a strawberry field. Pritomny bezdomovec se stara o aranzma, je zde stara kytara a lennonky. Vse je velmi pusobive a navstevnici prispivaji na obnovu.
Odjizdime do Battery parku na jih Manhattnu, J si musi sahnout take. a jedeme na Ostrov svobody. Jenze trajekt, ktery je zdarma jede na Long island, takze projizdka zdarma, ale zdrzeni. K sose vyrazime az v 1 odpoledne. Zaroven se vstupenkou nam davaji papirky, ze nahoru je jiz obsazeno. 12$ za jednoho. U sochy svobody docela prazdno a davame si obcerstveni. Z ostrova je videt Manhatten. Je umorne vedro a vracime se na Manhatten v neutuchajicim vedru. Prochazime Wall street, dochazime k Pier 17 a jdeme na most pres East river Brooklynsky, ktery kazdy zna z Horecky sobotni noci. Nikdo z nas neskace a tak pokracujeme. Drozky pohanene lidskou silou nas nelakaji.V cinske ctvrti konecne jidlo za 1 dollar pro jednoho a jdeme malou Italii na Broodway a autobusem domu. Je 21, 00 hod a teplota kolem jeste vrusta salajicim betonem a projizdejicimi auty. Za den nachozino asi 15 mil. Po rychlem osprchovani do ulic, tentokrate hledam Strip show, nebo hezke divky, nebo gantlemanss club, nenachazime.!!! Za vstup do jednoho osamoceneho klubu chteji 20$ a to neakceptujeme. Bar a ziva hudba, tentokrate Karaoke a docela prijemni New Yorkcane. Pivo za pet to jisti a spat jdeme kol 2 hodiny ranni.
12/7 Balime. Rano schuzka s Petrem a prochazka po meste. Prijemne povidani o zivote v NY. Pro mnohe mlade z ceska dost poucne a naucilo by to skromnosti a cilevedomosti s vlastnim planovanim budoucnosti. Tady nikdo nespoleha na to , ze mu bude pomahat cele pribuzenstvo v zacatcich. jeho Rocni plat prvnim rokem jako samostatneho maklere s nemovitostmi byl 45000$, a nemohl si platit zdravotni, aby usetril. Nyni predpoklada prijem kol 100 000 $ a chce si poridit vlastni firmu. Budeme radi, kdy nas pri navsteve ceska vyhleda.
Nasli jsme verejnou knihovnu v NY, je nadherna, s vyrezavanymi stropy ze dreva a vladne zde prijemny poklid, tak jako v kazde knihovne. Mam prukazku i s fotem, takze az budu znovu NY, mohu si pujcovat i knihy. Vse zdarma. Dnes 19, 30 hod odletame. Nejlepsi spojeni na letiste v NJ, je taxikem, asi 60$. Od hotelu nam odjizdi autobus, ale za 20 pro jednoho. /dobre sluzby/.Pomalu se loucime s NY, kolem 15,30 hod odchazime a jdem kolem Time Squer . Uprostred ulice kovboj jen v plavkach a kozenych vysokych botech s kytarou . Na zadku ma napis sahnete si na kovboje. Kolem jdouci zeny mu prikladaji sve krehke rucicky na prdel, nechavaji se fotit a plati mu do kytary drobnymi. Lepsi rozlouceni se stale zivym mestem jsme si nemohli prat. Ahoj NY.

Taxik stal nakonec 65 a jeste nam pomohl s kufry. Byla zacpa, ale na letiste do NJ jsme se dostali asi za pul hodiny Do kufru taxiku se kupodivu vesla vsechna nase zavazadla.. Zacalo dost huste prset, ale to nam na letisti uz nevadilo.

Zdravi Vas parta z U.S. Ahoj.