30/7 2009  Paní pokladní v Intersparu nám v pátek nabídla poukázku na ubytování pro dva za 200 Kč, prý platí do 17 zemí Evropy včetně Česka. Tak jo. Podle seznamu zemí na Internetu volám ještě zčerstva do hotelu Slovan v Karlových Varech. Domluveno. Ve Varech jsme 1. srpna v 9,00 hod. Pro nás je to generální zkouška funkčnosti držáku na kola, který se připevňuje na kouli závěsného zařízení k našemu vozu grand Picasso. Jak dokazuje fotka, dorazili jsme i s kolama.

Na recepci je usměvavá a příjemná paní, nicméně v příštích chvílích jsme připravováni téměř o patnáctset Kč. ( povinná polopenze, tj. večeře a snídaně za 11OOKč. Protože v celém městě je zákaz parkování, takže garáž za 160Kč.) Hotel bude až ve dvě, tak jdem nasávat atmosféru a procházet kolonády. První je od nás asi padesát metrů. Co vás upoutá jsou ceny. Nasávat musíme opravdu jen atmosféru. Třetinka piva je tady za 65 Kč. Polobotky zlevněné na polovinu jsou za 3tisíce. Byt 3+1 stojí 14mil Kč. Nápisy jsou ponejvíce v domorodém jazyku.(ruština) Chvilinku jsem si musel zvykat že: H je N, že P je R , a i když jsem dyslektik, azbuku čtu docela dobře. Mladší generace bude mít menší problém. Podél říčky Teplá (je fakt teplá) jdem pomalinku ke kolonádám (ještě bez kol Ha,Ha). Půl hodiny kočárem za tisíc. Ne díky. Ve stínu je přijemně. Zastávka u stánku. Jana za 200 pohárek ve tvaru kočky, já jen za 100 kapesní a praktický malý. Levá přední kapsa u kalhot-pohárek. Pravá-foták, levá dolní telefon, levá zadní finance, pravá zadní doklady,pravá dolní klíče. Krteček by jen záviděl. První den jsem jen usrkával vařicí a slanou tekutinu. Druhý den jsem už pil doušky a i mi to chutnalo. Většina pramenů má kolem 60 stupňů Celsia a na rukou pálí, to proto, že vyvěrá z hloubky 2km. . Nejblíže k nám je kolonáda Sadová. Tady pije Jana z Hadího pramene. V malém Pavilonu u Mlynské kolonády je pramen Svobody. Nejstarší kolonádu, Mlýnskou, přestavěl arch. Zítek. V Pardubicích jsou po něm pojmenovány osamoceně stojící stavby – Zdi. (ha,ha). Ochutnávám všechny prameny v této kolonádě - Mlýnský,Rusalčin, Václavův a Skalní. Pohled ven na upravené domy je krásný. Následující kolonáda je – Tržní. Tady kvarteto hudebníků vytváří nádhernou atmosféru. Jana poslouchá, já na samém konci pijupramene Karla IV. který  roku 1370 nechal Karlovy Vary vystavět. A v této kolonádě i druhý pramen Tržní. Odtud i název. A to jsme už na samém konci kolonád u kolonády Vřídelní. Budova ze skla a betonu zakrývá největší pramen Vřídlo, stříkající do výšky asi šesti metrů. Vydatnost asi 2ooo litrů za minutu a dnes už zase stříká vlastní silou. Po nějaký čas, asi 10 let, byly používány kompresory. Voda, která se nevyužije na pití, léčení a topení do tří hlavních lázeňských domů (ostatní ji nesmějí využívat), odtéká do říčky Teplá. Proto je teplá. Víc než teplé prameny nás přitahuje nápis: menu za 79. Je poledne a jdeme. Po obědě dál „nasáváme“ atmosféru upravených uliček a domů. Před vřídlem zkoušíme, zda nejsou porouchané sluneční hodiny a jdeme po schodech do kostela sv. Máří Magdalény, kde je zrovna svatba. Janice usedá za oltář, a co se jí honí hlavou neví nikdo. Venku kupujeme za 160 vstup do podzemí a jdem. Ukázali nám jenom 30m dlouchou chodbu s prameny prosakujícími zdi, kde vytváří podobu mnicha. Ukázka jak zarůstá potrubí během třiceti let, a nakonec plata, kde probíhá pokameninování růží, nádobek a dalších předmětů. Dříve, když jste si donesli třeba dětské botičky, mohli jste je mít za tři dny zkamenělé. Růže nejsou pravé(ty by nevydržely), ale vyrobené z pergamenu. Potom se po nich nechá ztékat voda a tím vytvoří hnědě zbarvenou kamenou růži. Těch je v obchodech kolem miliony. Procházkou jdeme až k Pupu. (asi 200m). Janice je trochu nesvá (není nalíčená a nemá odpolední róbu), já jsem jako ryba ve vodě. Využívám toho, že nám místní sloužítko drží místo na parkování a dělám propagační foto. To už jsme se ubytovali a jedeme na kolách. Jak jinak, než že do kopce. Kolem pravoslavného kostela Petra a Pavla (vzpomínka na návštěvu Petra Velikého) jedeme na vyhlídku Diana. (Jede tam i lanovka.) Z nízké věže na kopci je krásný výhled na celé město. Sjíždíme o trochu dolů a po troše tápání nalézáme skálu s kamzíkem, který je symbolem města. Po večeři nalézáme restauraci kde je pivo za 65Kč/0,4l pijem a koukáme na lidi až se z toho sešeřilo.

Druhý den: jedeme do parku za Pupem. To je Goethova stezka podél Teplé až k parkhotelu Richmond. Tady krátká audience na Valašském velvyslanectví a honem do pavilonu Štěpánčina pramene. Podél všech cest, pavilonů a kolonád jsou vzpomínkové desky, sochy a busty lidí, vladařů, umělců a prezidentů, kteří Vary navštívili. Za dva dny pobytu vidíme, že už není nikdo, kdo by zde ze známých lidí nepobýval. Tak teď jsme se k nim připojili i my. Po obědě odjíždíme do údajně zlatokopeckého městečka Úterý. Nekonalo se. Jedeme dál na Mariánské Lázně. U malebného rybníčku s hastrmanem Janice usedá na bobek a něco s ním chvilku drmolí. Snad mu něco vyčítala? Jedeme dál. Zastavujeme v klášteře premonstrátů ve vesničce Teplá. Odtud pocházel mnich, který o 400let později po Karlových Varech našel tryskající pramen v později zvaných lázních Františkových. Klášter je zanedbaný, rozlehlý a kostel s bohatou barokní sochařskou výzdobou skvostný. Druhou největší zachovalou knihovnu v Čechách jsme nenavštívili. Po padesáti kilometrech jsme v Mariánských Lázních. Za Zpívající fontánou je vidět nejznámější kolonádumalbovou

 výzdobou. Prameny jsou vyvedeny kohoutky až v horní části v Křížovém pavilonu. Tady si můžete natočit studenou, nebo teplou vodu. Ta je ohřívána klasickými ohřívači na teplotu 40st.C. po krátkém deštíku a velkých hromech se vydáváme na kolách po liduprázdných parcích ukrývajících další altánky s prameny. Na cestu pěšky je to záběr a místní chytráci tady zakázali jízdu na kole. Zákaz nevědomky porušujeme. Moje vzpomínky mě vedou k Lesnímu prameni. Ale okolí je již úplně jiné než před třiceti roky a plastiky od pana Zoubka jsou příjemným překvapením. Po dvou km malá kolonáda Ferdinandova pramene a pak prázdným parkem k dalším útulným altánkům s prameny. Hlavní třída je lemována hezkými obchůdky a renesančními domy, ale pro svou rozlehlost a šíři je neútulná. Ceny jsou normální a ubytování nabízejí za 400, ale i to se nám zdá moc. Prameny jsou velmi dobré a tak čepujeme do lahve. Naložit kola a jedem. Celkem jsme ujeli necelých 600km a v přepočtu na dny je to naše nejdražší vyjížďka doposud. (včetně té slevy od Intersparu) To je asi proto, abychom si více vážili bohatství našeho vezdejšího.(nebo Ruského?) Nedá mi to a zacituji vám co napsal o Karlových Varech jistý Lobkovic z Hasišstejna:

……i Ty zdroji blíže Rýna modrojasný, jehož sláva proto dále světem letí, že blíž tebe odpočívá nejzbožnější císařů všech Karel Velký! Hleď, jak divá síla co tu bublin hází do vzduchu! Ó pohleď, pramen pestře jak tu na své cestě barví mramor, barví kámen řek bys, Iris hraje sotva takto v barev duhojasu! Svaté vřídlo, tryskej dále, val se v koloběhu času, ať rod lidský z tebe čerpá dlouho zdraví, navrať kmetu, čerstvou sílu, dívce bledá líčka nachem polej v květu, všecky uzdrav, veselejší ať jde každý domů, všudy chválu tvou , kdo v tvé vlny chorobné své vložil údy.