Egypt  23/1 – 5/2  2011 za 7000Kč polopenze hotel All DiwanSharmu. Odlet z Mnichova  6,00hod. Tentokráte vyjíždíme v 8 večer a cesta jako naschvál čistá, suchá a v pohodě. Na letišti jsme v 1,30 a hned jedeme na parkoviště P41, které by mělo být nejlevnější. Cestovka  (invia) přidala k letence i slevu 44% na parkování. Při mínus šesti jdeme s Janicí na autobus z parkoviště na letiště, ale teď v noci nic nejede. Pěšky hezky zčerstva je to asi 20min. Let v ekonomic  fly dostáváme jen hamburger a pití nealko. Nevadí. V Sharmu hic a bezvětří. Vstupní vízum nás stojí 25 namísto oficiálních 15 dolarů. Německá cestovka takhle vybírá "bakšišné". V našem hotelu vystupujeme jen my čtyři. Kolem jenom písek a kamení. (na to jsme připraveni) hotel je 3km od letiště a 8km od Naama Bay. Halekání mulezína donutilo slušně vypadajícího mladíka v obleku odkudsi vytáhnout srolovaný kobereček a začal čelem narážet na zem a přitom něco nesrozumitelně drmolit. Neumím si představit jaké množství hříchů by donutilo mne k podobnému počínání. Buď jsme otrlejší, nebo mají  arabové hříchů víc. 5x denně jede autobus na pláž. (pohled od hotelu na Žraločí zátoku). My dnes jdeme 20min pěšky kolem rozestavěného hraduke Žraločí zátoce. Pláž pěkná a jako skoro všude v Egyptě – mouchy. Kupujeme repelent a postupně si zvykáme. Je neděle a domorodci piknikují . Cesta kolem hotelů je zaplněná auty domorodců a už to nejsou žádné staré herky jako loni . Muslimové si užívají a jejich ženy čekají na břehu hezky obaleny, aby nenastydly.  Při focení muslimské tchyně si oddechnu. No tohle mít doma. Večeře vynikající a hodně. Malá jídelna a skoro žádné ovoce, nevadí. Zato je obrovské množství zeleniny, ryby, zákusků a dortů a dokonce dobře udělané hovězí plátky. Musíme chodit později, aby nedočkavci nedostali pocit, že jim všecko chceme sníst. Potom v poloprázdné  jídelně můžeme  debužírovat. Dvakrát týdně jede bus do Naama Bay, tak raději hned jedem. Samé nové restaurace a hotely, už jen za rok  od našeho posledního pobytu to nemůžeme poznat. Na takhle velká sousta si netroufáme. Obráceně by to asi šlo.  V prodeji samé tretky a nabídka zboží kopíruje Vietnamské tržnice v Praze. Hluk a blikající neony pouťovou atmosféru ještě podtrhují. Tři hodiny do návratu jsou nekonečné. Na rozdíl od nás, tady ceny skutečně vzrostly asi 5x,(za rok) takže dárky je lepší koupit u nás v tržnici. Pivo za 5 dolarů je stejně drahé jako v Chorvatsku. Nám je hej. MY jsme přijeli jen lenošit a okounět. Vychutnávat moře, písek a fotit arabi. Kdo ještě nebyl v Egyptě ihned přestaňte číst a hned vyhledejte naše psaní z první cesty do Egypta.  Tohle bude jen subjektivní porovnávání a meditace nad tím, co všechno jako civilizace ztrácíme a jaké to bylo, když „ jsme byli mladí“. V Egyptě jsme už posedmé a teď konečně už si vybere i náročný cestovatel. (ne my). Spousty mnohem lépe vybavených hotelů s krásně upraveným okolím je opravdu požitek sledovat.  Minule už jsem si stěžoval  jak umírají korály a je málo ryb. Teď už to mohu díky foťáku do vody i dokumentovat. Tam , kde  byla podvodní zahrada plná barev,  dnes vyčuhují  jako z měsíčního prachu jednotlivé korály. Pan president by řekl – normální vývoj po spirále. Já říkám, hlavně si neopálit příliš ramena, abych mohl bezbolestně nosit batoh s foťákem . Všude spousty instruktorů potápění a vrcholem jednodenního kurzu je – navlečení se do neoprenu, na záda nasadit lahve, kolem pasu závaží – no a většina uchazečů je neschopná pohybu. Takže instruktoři pomáhají  do vody. Tam si sednou v pěti metrech na dno (kde nejsou žádné korály) a….  probíhá výcvik. Korály jsou ve skutečnosti trochu více barevné, než je na fotkách vidět. Vladěna našla lasturu a když rozsypávala  její obsah ve vodě, začaly se srocovat hejna ryb. Tady je video v MOV.    A takhle daleko jsou korály od břehu. Na pláži nikdo z domorodých masérů, prodejců atd.. nijak zvlášt neotravuje a je pohoda. Dívenka na vyhlídce jakoby odevzdaně čeká na svůj osud. Janice musí taky nahoru.  Jméno naší pláže evokuje varování v Českých zprávách o napadení turistky žralokem v Egyptě. Tady, jak se zdá, dokáží  žraloci pořádně ukázat zuby. Přistávající letadla nad hlavou kupodivu nejsou slyšet a nevadí. (snad jen tuny spalin z jejich motorů znečisťují ovzduší). V Egyptě se hlídá všecko. Stráže stojí na cestě před hotelem, u vchodu do hotelu, na rozcestí i u nedostavěného hradu. Nepozorovaně se dostáváme nahoru a fotím prehistorickou lasturu a v pozadí žraločí zátoka. Pohled na náš hotel a fotka s probuzeným strážcem hradu. A samozřejmě hlídají každou pláž. Druhá hlídka je skoro na pláži. No a ještě jim pomáhá námořní policie. Jejich přítomnost už skoro nevnímáte. Mnohdy jsou jen v civilu, ale dost často je také přítomen policista v dost ošuntělé uniformě s ještě ošoupanějším pouzdrem a pistolí. Svým okolím je náležitě uctíván jako člověk se zaměstnáním pod penzí a je to také on, kdo bere úplatky od řidičů malých autobusů, aby mohli projet. (kamkoli). Pohled z okna pokoje trochu připomíná Řecko. Mladík v dlouhé noční košili mi rád zapózoval u keře malých jablíček. Muslimky se chodí koupat tak jak jsou, (ne nahaté), ale oblečené. Američani už nosí plavky hluboko pod kolena a tak si myslím že středověk už nedočkavě klepe na dveře. Klaus má asi s tou spirálou pravdu. Tady tu spirálu hlídá tchyně. Já zase čekám, až budou vycházet z vody. Kupodivu to na nich docela rychle uschne a na šatech není vidět sůl. Další maminky jen tak postávají na břehu a hledí do dálky....... Některým se kouká dost špatně. V Egyptě se zatím ubránili velkým nadnárodním společnostem obchodních domů. Tohle je JEJICH supermarket. Naše pláž z mola, a takhle lenošíme.

Zprávy BBC v televizi ukazují dost hrozivé záběry demonstrací v Kairu. Mubarak jmenuje nové ministry a slibuje reformy. Demonstrantů i přes vydaný zákaz vycházení neubývá. Demonstruje se už šestý den a nám zbývá do odletu týden! Internet v celém Egyptě nejde prý proto, aby se nemohli demonstranti domlouvat. 

Na náměstí se utvořily z demonstrantů dvě skupiny a už létají vzduchem dlažební kostky. My odjíždíme ze země jako poslední skupina zahraničních turistů  až v  neděli.

V úterý vyrážíme do starého bazaru s obavou, jak se budou muslimové chovat. Všechno je OK. Vladěna kupuje 5 kartonů cigaret za 50dol a prý je problém s dodávkami kvůli nepokojům v Cairu. Tady se dá ještě koupit levněji než v Naama Bay, ale zdražení je i tady razantní. Na pláži, v Sharmu , i v hotelu je klid a personál se zdá ještě vlídnější. Hostů totiž rychle ubývá a v pátek je nás v hotelu jen dvacet. Rychle se rozbíhající sezona náhle skončila a i počasí je horší. První týden nebe bez mráčků a teď je oblačnost téměř pravidlem. Voda v moři je zatím nejteplejší co pamatujeme v tomto období. Bazén u hotelu má vodu mnohem chladnější. (asi 17st.C). Na mouchy jsme si trochu zvykli, pokud to vůbec jde. Na pokoji máme zapnutý Raid a to je úplná oáza klidu od těch všudypřítomných much. Večer šla Janice kolem nějakých rozbitých amfor a měl bych se prý jít podívat. Snad bychom si mohli nějaký úlomek odvézt domů. Foto ve dne přikládám. Janice, díky mé výchově, ztrácí soudnost. Tohle bychom neuvezli. Nakupovat musíme na pláži. Vzhledem k cenám vzdáváme i to. Poslední snímek našeho bazénku v noci a jedeme domů. Parkování stálo 51 Eur.